Unie pro řeku Moravu, občanské sdružení založené dle zákona
č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění
IČO: 60552417, http://www.uprm.cz/
Adresa pro doručování: Miroslav Mach, Obchodní 1324, 765 02 Otrokovice
E-mail: machmiroslav@volny.cz
Krajský úřad Zlínského kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
tř. Tomáše Bati 21, PO box 220
761 90 Zlín
Ve Zlíně, dne 20. 12. 2007
Žádáme vrácení dokumentace oznamovateli a její doplnění, jelikož:
Ad. 1. a 2.
Domníváme se, že budoucnost je vždy otevřenou otázkou a že míra „reálnosti“, či „nereálnosti“ výstavby Pravobřežní komunikace je vedlejší a nemůže být objektivním odborným podkladem. Rozhodující je totiž zejména skutečný stav věci a ten zpracovatel dokumentace v případě záměru Pravobřežní komunikace a jejího vztahu k projednávanému Obchvatu Zálešná nezkoumal. Záměr Pravobřežní komunikace je zcela reálně prosazován, je úřední skutečností a dokumentace se s ním proto musí vypořádat.
Pravobřežní komunikace je součástí územního plánu města Zlína a je také předmětem projednávané změny tohoto ÚP č. 88. Tato změna byla koncepčně posouzena ve třech variantách podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA)[2]. Dále je reálným faktem že zastupitelstvo města Zlína v roce 2006 na základě tohoto koncepčního posouzení, pro úsek dnes projednávané dokumentace, zvolilo variantu C Pravobřežní komunikace. Zvolená varianta dle SEA[2] nerespektuje (tedy vylučuje!) realizaci Obchvatu Zálešná.
Zbytečnost Obchvatu Zálešná v navrhované podobě je daná tím, že Pravobřežní komunikace má stejnou funkci, spojuje silnici II/490 a I/49. Rozdíl mezi zvolenou variantou Pravobřežní komunikace a Obchvatem Zálešná je zejména v kapacitě, vzdálenosti od obytné zástavby a trasování. Pravobřežní komunikace je čtyřpruh, umístěný ve větší vzdálenosti od čtvrti Zálešná a napojuje se na silnici I/49 východněji u Boněckého rybníku, proto nevyžaduje rozsáhlé demolice a nevytváří takovou imisní a hlukovou zátěž ve východní části Zálešné a na Podvesné.
Je tedy zřejmé, že nějaká komunikace po severním okraji Zálešné vést má, je nepodstatné, jak bude nazvána, avšak není účelné ve stísněném prostoru předmětného území plánovat a stavět dvě paralelní silnice se stejným účelem. Realizace Obchvatu Zálešná v trase Pravobřežní komunikace může být zároveň Pravobřežní komunikací, byť třeba v polovičním profilu. Realizace Obchvatu Zálešná v navrhované trase ale neúčelně doprovází plánovanou Pravobřežní komunikaci a nemá rozumné ekonomické, dopravní, ani enviromentální opodstatnění.
Další reálnou skutečností je zpracovaný Územní program snižování emisí a imisí škodlivých látek do ovzduší pro správní území Zlín, Zlínský kraj[6], který byl vyhotoven v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a je tedy podkladem výkonu veřejné správy. Tento program hodnotil i záměr Obchvatu Zálešná a Pravobřežní komunikace. Dospěl ke stejnému závěru jako výše zmíněná SEA[2], tedy že stavba Obchvatu Zálešná je nadbytečná.
Uvedený územní program[6] a zmíněná SEA[2] tedy podporují názor občanů a občanských sdružení, vyjádřený už při projednávání oznámení zjišťovacího řízení, že Obchvat Zálešná je lépe trasovat severněji od obytné zástavby a s napojením na I/49 za Boněckým rybníkem, nikoliv u Lidlu.
Autor dokumentace nezjistil skutečný stav věci, když se nijakým způsobem nevypořádal s uvedeným Územním programem snižování emisí a imisí[6] a s posouzením SEA záměru Pravobřežní komunikace[2]. Tyto listiny je nutné považovat za důležité podkladové materiály pro posouzení předloženého záměru procesem EIA. Dle § 8 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb. musí správní orgány dbát vzájemného souladu všech postupů, které probíhají současně... Popsaná nesouladnost znamená, že dokumentaci je nutné vrátit k dopracování.
Ad. 3.
Tím se dostáváme k otázce variant záměru, resp. důvodům jejich nezpracování. Autor dokumentace místo posouzení odlišných variant záměru, dle návrhu účastníků zjišťovacího řízení, uvedl na str. 7 toto odůvodnění:
“Na základě zhodnocení kapacitních a územních požadavků bylo investorem vybráno a předloženo pouze jedno řešení obchvatu v trase kolem Zálešné. Daná trasa byla investorem vybrána jako nejlepší z několika důvodů:
Jiné varianty, vedoucí dále od zástavby Zálešné by znamenaly výraznější kolizi s nynějším způsobem využívání tohoto území (zahrádkaření, garáže, bydlení v části Příluky či nemocniční péče v Krajské nemocnici apod.) či potenciálním budoucím využitím (územní rezerva pro "pravobřežní komunikaci"). Investor proto nenavrhuje záměr ve více variantách, potenciální další variantu pak tvoří ještě tzv. nulová varianta bez zkapacitnění předmětného úseku silnice.“
K jednotlivým bodům konstatujeme:
Z dalšího odstavce vyplývá, že zpracovatel severnější trasu komunikace považuje za koliznější, protože zasáhne zahrady a garáže. Je smutným dokladem úrovně zpracovatele, když pokládá zachování garáží a zahrad za vyšší prioritu, než ochranu obytných domů, které mají být kvůli záměru demolovány. Zpracovatel se zřejmě ani neseznámil se záměrem Pravobřežní komunikace, jelikož tato silnice vede kolem nemocnice a městské části Příluky převážně tunelem a i v povrchových úsecích je dále od zástavby, než Obchvat Zálešná.
Autor svůj úsudek, že předložená varianta je nejvhodnější, nedoložil žádnými podklady (s mapami a popisným textem), jenž by nezpochybnitelným způsobem prokázaly, že nějaké alternativní varianty byly vyprojektovány v souladu se závěry zjišťovacího řízení a že byly posouzeny jejich stavebně-technické parametry a vlivy na životní prostředí. Pokud takové skutečné a ověřitelné posouzení variant chybí, pak jeho tvrzení není odborně (a ani soudně) přezkoumatelné a je nutné jej za současného stavu v souladu s § 3 zák. č. 500/2004 Sb. odmítnout.
Ad. 4.
Investor měl dle závěru zjišťovacího řízení posoudit kumulaci se záměrem "Silnice II/490: Zlín, propojení I/49 – R49, 2. úsek" a jejich synergické efekty. V příslušné kapitole na str. 11 s názvem „Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry“ však kumulace se Silnicí II/490: Zlín vůbec není řešena.
Vedení Fryštáckého potoka pod monolitickou deskovou konstrukcí okružní křižovatky u Burešova vytváří trvalé poškození funkcí a vzhledu významného krajinného prvku. Jde o místo, kde na Obchvat Zálešnou navazuje stavba Silnice II/490: Zlín, propojení I/49 – R49, 2. úsek. Dokumentace však neuvádí délku tohoto překrytí, nehledá způsob, jak se tomuto poškození vodního toku vyhnout a nenavrhuje žádné šetrnější řešení. Domníváme se, že zastínění by mohla odstranit, či zmírnit přeložka koryta východním směrem. Trasování však musí navazovat na úsek potoka, který má řešit dokumentace EIA pro záměr Silnice II/490. Žádáme o takové řešení kumulace obou záměrů, aby mohl být vodní tok přeložen do co nejméně zastíněné polohy. Způsob provedení této přeložky, by mělo řešit biologické hodnocení dle § 67 zák. č. 114/1992 Sb.
Ad. 5.
Náš požadavek na zpracování biologického hodnocení se týkal celé trasy Přivaděče, tedy i Obchvatu Zálešná. Neprovedením biologického hodnocení dle § 67 zák. č. 114/1992 Sb. došlo k tomu, že zpracovatel ani "neví" pro které živočichy by se měly migrační průchody budovat. Důsledkem toho je, že migrační průchody vůbec nenavrhl. Zpracovatel dále nezjistil, že v trase Obchvatu Zálešná se vyskytuje otakárek ovocný, tento druh je vyhl. MŽP č. 395/1992 Sb. zařazen mezi zvláště chráněné v kategorii ohrožený, v příloze posíláme jako důkaz fotografii, kterou pořídila paní Ivana Marusjaková v roce 2006 na Zálešné.
Dle souhrnného vypořádání připomínek v závěru zjišťovacího řízení měla být rozpracována "Otázka fragmentace krajiny". Zpracovatel na str. 8 odkazuje na tři kapitoly dokumentace (D.I.8., D.I9., D.IV.) kde jsou údajně „uvedena doporučená opatření pro snížení negativního vlivu záměru“. Bohužel v dotyčných kapitolách je navrženo pouze jediné opatření, mající kompenzovat fragmentaci krajiny. Pro omezení kolizí ptáků, proužky na skleněné stěny. Jakými opatřeními má být usnadněna migrace ostatních forem života (lidí, savců, obojživelníků, plazů) však zpracovatel vůbec neřešil. Máme důvodnou obavu, že záměr zcela odřízne Zálešnou od zahrad, lesa a krajiny severně od Zlína.
Protože záměr je v rozporu se zákonnými podklady výkonu státní zprávy, autor se nevypořádal s existencí reálných alternativ záměru a nesplnil ani požadavky závěru zjišťovacího řízení, žádáme vrácení dokumentace oznamovateli a její doplnění dle výše uvedeného stanoviska. Takto zpracovaný materiál není objektivním odborným podkladem a nenaplňuje účel zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Z důvodu právní jistoty požadujeme uspořádat veřejné projednání záměru.
S pozdravem Miroslav Mach
Člen Rady mluvčích Unie pro řeku Moravu
Související dokumenty: