R49

Unie pro řeku Moravu, občanské sdružení založené dle zákona
č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění
IČO: 60552417, http://www.uprm.cz/
Adresa pro doručování: Miroslav Mach, Obchodní 1324, 765 02 Otrokovice
E-mail: machmiroslav@volny.cz

Krajský úřad Zlínského kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
tř. Tomáše Bati 21, PO box 220
761 90 Zlín

Ve Zlíně, dne 20. 12. 2007

Věc: Stanovisko k dokumentaci EIA pro záměr „Obchvat Zálešná“

Žádáme vrácení dokumentace oznamovateli a její doplnění, jelikož:

  1. Autor dokumentace se nevypořádal se skutečností, že Obchvat Zálešná je podle studie SEA prosazované varianty Pravobřežní komunikace, kterou schválilo zastupitelstvo a dále podle Územního programu snižování emisí a imisí škodlivých látek vyloučen.
  2. Autor dokumentace neprovedl zpracování kumulace Obchvatu Zálešná se záměrem Pravobřežní komunikace, s odůvodněním, že: „Reálnost výstavby této komunikace,....je stále otevřenou otázkou a v nejbližších letech s ní tedy nelze reálně počítat.“ (viz. str 12).
  3. Autor dokumentace nezpracoval posouzení odlišných variant záměru, odůvodnění tohoto postupu je nepřijatelné.
  4. Autor dokumentace neprovedl zpracování kumulace Obchvatu Zálešná se záměrem "Silnice II/490: Zlín, propojení I/49 – R49, 2. úsek", ačkoliv dle souhrnného vypořádání připomínek v závěru zjišťovacího řízení tak měl učinit.
  5. Nebylo provedeno biologické hodnocení záměru, dokumentace nenavrhuje žádná řešení problému fragmentace krajiny, nenavrhuje migrační průchody, ani přechody pro obyvatele.

Ad. 1. a 2.

Domníváme se, že budoucnost je vždy otevřenou otázkou a že míra „reálnosti“, či „nereálnosti“ výstavby Pravobřežní komunikace je vedlejší a nemůže být objektivním odborným podkladem. Rozhodující je totiž zejména skutečný stav věci a ten zpracovatel dokumentace v případě záměru Pravobřežní komunikace a jejího vztahu k projednávanému Obchvatu Zálešná nezkoumal. Záměr Pravobřežní komunikace je zcela reálně prosazován, je úřední skutečností a dokumentace se s ním proto musí vypořádat.

Pravobřežní komunikace je součástí územního plánu města Zlína a je také předmětem projednávané změny tohoto ÚP č. 88. Tato změna byla koncepčně posouzena ve třech variantách podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA)[2]. Dále je reálným faktem že zastupitelstvo města Zlína v roce 2006 na základě tohoto koncepčního posouzení, pro úsek dnes projednávané dokumentace, zvolilo variantu C Pravobřežní komunikace. Zvolená varianta dle SEA[2] nerespektuje (tedy vylučuje!) realizaci Obchvatu Zálešná.

Zbytečnost Obchvatu Zálešná v navrhované podobě je daná tím, že Pravobřežní komunikace má stejnou funkci, spojuje silnici II/490 a I/49. Rozdíl mezi zvolenou variantou Pravobřežní komunikace a Obchvatem Zálešná je zejména v kapacitě, vzdálenosti od obytné zástavby a trasování. Pravobřežní komunikace je čtyřpruh, umístěný ve větší vzdálenosti od čtvrti Zálešná a napojuje se na silnici I/49 východněji u Boněckého rybníku, proto nevyžaduje rozsáhlé demolice a nevytváří takovou imisní a hlukovou zátěž ve východní části Zálešné a na Podvesné.

Je tedy zřejmé, že nějaká komunikace po severním okraji Zálešné vést má, je nepodstatné, jak bude nazvána, avšak není účelné ve stísněném prostoru předmětného území plánovat a stavět dvě paralelní silnice se stejným účelem. Realizace Obchvatu Zálešná v trase Pravobřežní komunikace může být zároveň Pravobřežní komunikací, byť třeba v polovičním profilu. Realizace Obchvatu Zálešná v navrhované trase ale neúčelně doprovází plánovanou Pravobřežní komunikaci a nemá rozumné ekonomické, dopravní, ani enviromentální opodstatnění.

Další reálnou skutečností je zpracovaný Územní program snižování emisí a imisí škodlivých látek do ovzduší pro správní území Zlín, Zlínský kraj[6], který byl vyhotoven v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a je tedy podkladem výkonu veřejné správy. Tento program hodnotil i záměr Obchvatu Zálešná a Pravobřežní komunikace. Dospěl ke stejnému závěru jako výše zmíněná SEA[2], tedy že stavba Obchvatu Zálešná je nadbytečná.

Uvedený územní program[6] a zmíněná SEA[2] tedy podporují názor občanů a občanských sdružení, vyjádřený už při projednávání oznámení zjišťovacího řízení, že Obchvat Zálešná je lépe trasovat severněji od obytné zástavby a s napojením na I/49 za Boněckým rybníkem, nikoliv u Lidlu.

Autor dokumentace nezjistil skutečný stav věci, když se nijakým způsobem nevypořádal s uvedeným Územním programem snižování emisí a imisí[6] a s posouzením SEA záměru Pravobřežní komunikace[2]. Tyto listiny je nutné považovat za důležité podkladové materiály pro posouzení předloženého záměru procesem EIA. Dle § 8 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb. musí správní orgány dbát vzájemného souladu všech postupů, které probíhají současně... Popsaná nesouladnost znamená, že dokumentaci je nutné vrátit k dopracování.

Ad. 3.

Tím se dostáváme k otázce variant záměru, resp. důvodům jejich nezpracování. Autor dokumentace místo posouzení odlišných variant záměru, dle návrhu účastníků zjišťovacího řízení, uvedl na str. 7 toto odůvodnění:

“Na základě zhodnocení kapacitních a územních požadavků bylo investorem vybráno a předloženo pouze jedno řešení obchvatu v trase kolem Zálešné. Daná trasa byla investorem vybrána jako nejlepší z několika důvodů:

  • území dále od obytné zástavby Zálešné a severně od krajské nemocnice je podle informací Odboru dopravy Magistrátu Města Zlína považováno za územní rezervu pro případný průtah tzv. "pravobřežní komunikace", která by měla propojit Otrokovice, Zlín a Zádveřice
  • takto navržená trasa obchvatu je relativně krátká a ekonomicky výhodná
  • jde o kompromisní řešení minimalizující zásahy do území severně a východně od Zálešné (zahrádkářské kolonie, garáže, areál nemocnice, dále na východ pak obecní část Příluky) a zároveň minimalizující zásahy do obytné zástavby

Jiné varianty, vedoucí dále od zástavby Zálešné by znamenaly výraznější kolizi s nynějším způsobem využívání tohoto území (zahrádkaření, garáže, bydlení v části Příluky či nemocniční péče v Krajské nemocnici apod.)  či potenciálním budoucím využitím (územní rezerva pro "pravobřežní komunikaci"). Investor proto nenavrhuje záměr ve více variantách, potenciální další variantu pak tvoří  ještě tzv. nulová varianta bez zkapacitnění předmětného úseku silnice.“

K jednotlivým bodům konstatujeme:

  • Územní rezerva je institutem Zásad územního rozvoje, což je nový územní plán kraje, který zatím nebyl schválen. Ani dosud nevyhlášená územní rezerva nebrání posouzení variant záměru. Zvláště uvážíme-li, že námi navrhovaná varianta Obchvatu Zálešná je téměř totožná s příslušným úsekem chystané Pravobřežní komunikace a naplňuje účel budoucí územní rezervy.
  • K délce Obchvatu Zálešná a jeho výhodnosti, či nevýhodnosti už se vyjádřily dvě výše zmíněné studie, SEA a Územní program snižování emisí a imisí škodlivých látek s naprosto opačným závěrem, než učinil zpracovatel, který tyto materiály zřejmě (záměrně? či odbornou nedbalostí?) ignoroval. Obchvat Zálešná je stavbou, která je duplicitní k záměru silnice vyšší třídy - Pravobřežní komunikace.
  • Obchvat Zálešná v navržené podobě prochází po severním a východním okraji čtvrti Zálešná, kde okolo budov nemocnice proniká do vnitřní části intravilánu. Po celé trase si vyžádá demolice obytných domů v památkově chráněné oblasti. K narušení intravilánu demolicemi, hlukem, vibracemi a emisemi dojde nejen při okraji, ale i v jeho vnitřní části, např. přímým zásahem křižovatky do areálu krajské nemocnice. Trasa Obchvatu Zálešná zatíží životní prostředí obyvatel mnohem více, než trasa ve stopě Pravobřežní komunikace. Stopa Pravobřežní komunikace je vzdálenější obytným domům severního okraje čtvrti Zálešná a nevytváří žádný nový průpich do intravilánu města, tím ušetří východní okraj Zálešné, nemocnici i Podvesnou, okolo nemocnice a Příluku vede Pravobřežní komunikace převážně v tunelu. Pravobřežní komunikace nezasáhne Příluky žádnou demolicí, pouze se k několika domům této čtvrti přiblíží na vzdálenost, která je mnohonásobně větší než na Zálešné. Pravobřežní komunikace nezasáhne do areálu krajské nemocnice na rozdíl od Obchvatu Zálešná. Obchvat Zálešná nevyřeší potřebu rychlé kapacitní Pravobřežní komunikace první třídy, která bude muset být stejně vybudována.

Z dalšího odstavce vyplývá, že zpracovatel severnější trasu komunikace považuje za koliznější, protože zasáhne zahrady a garáže. Je smutným dokladem úrovně zpracovatele, když pokládá zachování garáží a zahrad za vyšší prioritu, než ochranu obytných domů, které mají být kvůli záměru demolovány. Zpracovatel se zřejmě ani neseznámil se záměrem Pravobřežní komunikace, jelikož tato silnice vede kolem nemocnice a městské části Příluky převážně tunelem a i v povrchových úsecích je dále od zástavby, než Obchvat Zálešná.

Autor svůj úsudek, že předložená varianta je nejvhodnější, nedoložil žádnými podklady (s mapami a popisným textem), jenž by nezpochybnitelným způsobem prokázaly, že nějaké alternativní varianty byly vyprojektovány v souladu se závěry zjišťovacího řízení a že byly posouzeny jejich stavebně-technické parametry a vlivy na životní prostředí. Pokud takové skutečné a ověřitelné posouzení variant chybí, pak jeho tvrzení není odborně (a ani soudně) přezkoumatelné a je nutné jej za současného stavu v souladu s § 3 zák. č. 500/2004 Sb. odmítnout.

Ad. 4.

Investor měl dle závěru zjišťovacího řízení posoudit kumulaci se záměrem "Silnice II/490: Zlín, propojení I/49 – R49, 2. úsek" a jejich synergické efekty. V příslušné kapitole na str. 11 s názvem „Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry“ však kumulace se Silnicí II/490: Zlín vůbec není řešena.

Vedení Fryštáckého potoka pod monolitickou deskovou konstrukcí okružní křižovatky u Burešova vytváří trvalé poškození funkcí a vzhledu významného krajinného prvku. Jde o místo, kde na Obchvat Zálešnou navazuje stavba Silnice II/490: Zlín, propojení I/49 – R49, 2. úsek. Dokumentace však neuvádí délku tohoto překrytí, nehledá způsob, jak se tomuto poškození vodního toku vyhnout a nenavrhuje žádné šetrnější řešení. Domníváme se, že zastínění by mohla odstranit, či zmírnit přeložka koryta východním směrem. Trasování však musí navazovat na úsek potoka, který má řešit dokumentace EIA pro záměr Silnice II/490. Žádáme o takové řešení kumulace obou záměrů, aby mohl být vodní tok přeložen do co nejméně zastíněné polohy. Způsob provedení této přeložky, by mělo řešit biologické hodnocení dle § 67 zák. č. 114/1992 Sb.

Ad. 5.

Náš požadavek na zpracování biologického hodnocení se týkal celé trasy Přivaděče, tedy i Obchvatu Zálešná. Neprovedením biologického hodnocení dle § 67 zák. č. 114/1992 Sb. došlo k tomu, že zpracovatel ani "neví" pro které živočichy by se měly migrační průchody budovat. Důsledkem toho je, že migrační průchody vůbec nenavrhl. Zpracovatel dále nezjistil, že v trase Obchvatu Zálešná se vyskytuje otakárek ovocný, tento druh je vyhl. MŽP č. 395/1992 Sb. zařazen mezi zvláště chráněné v kategorii ohrožený, v příloze posíláme jako důkaz fotografii, kterou pořídila paní Ivana Marusjaková v roce 2006 na Zálešné.

Dle souhrnného vypořádání připomínek v závěru zjišťovacího řízení měla být rozpracována "Otázka fragmentace krajiny". Zpracovatel na str. 8 odkazuje na tři kapitoly dokumentace (D.I.8., D.I9., D.IV.) kde jsou údajně „uvedena doporučená opatření pro snížení negativního vlivu záměru“. Bohužel v dotyčných kapitolách je navrženo pouze jediné opatření, mající kompenzovat fragmentaci krajiny. Pro omezení kolizí ptáků, proužky na skleněné stěny. Jakými opatřeními má být usnadněna migrace ostatních forem života (lidí, savců, obojživelníků, plazů) však zpracovatel vůbec neřešil. Máme důvodnou obavu, že záměr zcela odřízne Zálešnou od zahrad, lesa a krajiny severně od Zlína.

Protože záměr je v rozporu se zákonnými podklady výkonu státní zprávy, autor se nevypořádal s existencí reálných alternativ záměru a nesplnil ani požadavky závěru zjišťovacího řízení, žádáme vrácení dokumentace oznamovateli a její doplnění dle výše uvedeného stanoviska. Takto zpracovaný materiál není objektivním odborným podkladem a nenaplňuje účel zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Z důvodu právní jistoty požadujeme uspořádat veřejné projednání záměru.

S pozdravem Miroslav Mach
Člen Rady mluvčích Unie pro řeku Moravu

Související dokumenty:

  1. Text dokumentace EIA, ke kterému se výše uvedené stanovisko vyjadřije, najdete na této stránce. Bohužel oznamovatel záměru RNDr. Bc. Jaroslav Bosák dokumentaci místo normálního zveřejnění v původní elektronické podobě vytiskl, pracně oscanoval a ve formě obrázků uložil do pdf. Cíl je zřejmý, znemožnit hledání a kopírování, řádově zvětšit datový objem souboru, maximálně znepřístupnit a komplikovat práci všem, kdo by se k jeho dílu chtěli vyjadřovat. Tuto práci si objednalo a platí město Zlín.
  2. Posouzení koncepce (SEA) změny Územního plánu města Zlína č. 88 (doc 1083 kB)
  3. Usnesení Zastupitelstva města Zlína z jednáni dne 21. prosince 2006
  4. Obchvat Zálešná (jpg 269 kB)
  5. Varianta C Pravobřežní komunikace (jpg 372 kB)
  6. Územní program snižování emisí a imisí škodlivých látek do ovzduší pro správní území Zlín, Zlínský kraj - zkrácená verze (doc 1457 kB)
  7. Fotografie otakárka ovocného ze Zálešné (jpg 376 kB)