Unie pro řeku Moravu, občanské sdružení založené dle zákona
č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění
IČO: 60552417, http://www.sweb.cz/uprm/
Adresa pro doručování: Miroslav Mach, Obchodní 1324, 765 02 Otrokovice
E-mail: machmiroslav@volny.cz

Krajský úřad Zlínského kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
tř. Tomáše Bati 21, PO box 220
761 90 Zlín

V Otrokovicích, 2. 7. 2007

Věc: Stanovisko k zjišťovacímu řízení „Silnice II/490: Zlín, propojení I/49 – R49, 2. úsek“ a „Obchvat Zálešná“ (dále oba záměry jen Přivaděč)

Text biologického hodnocení (dále jen BH) k záměru Silnice II/490 zpracoval RNDr. Miloš Holzer. Této listině však chybí předepsané náležitosti. BH neobsahuje technickoekonomické údaje o záměru. Není přehledně a podrobně uvedeno jakým způsobem a kde přesně má stavba silnice II/490 kolidovat s významnými krajinnými prvky a jak má být technicky tato fyzická kolize řešena. Je třeba pamatovat, že přes veškerou zákonnou ochranu vodních toků, je stále ideálem většiny investorů jednotvárný geometricky rovný žlab, často ještě „vylepšený“ betonem, tedy řešení jenž je z hlediska ochrany přírody naprosto nevhodné.

V BH chybí přesnější charakteristika úseků Fryštáckého potoka, které mají být přeloženy a upřesnění způsobu řešení (délky, hloubky, popis příčného řezu) a celkové polohy „nového“ úseku vodního toku, včetně materiálu břehů a dna. Jakési náznaky informací o délce přeložky jsou tu a tam roztroušeny v sáhodlouhém a informačně chudém textu BH. Není z toho ale zřejmý rozsah a charakter jednotlivých zásahů. Není jasně sděleno co konkrétně investor zamýšlí provést s vodním tokem, na jehož místě má stát rekonstruovaná silnice. Jaký „nový“ vodní tok s údolní nivou a kde vlastně na úkor čeho vznikne, jaká má být kvalita tohoto nového biotopu, kolik je mu vyčleněno prostoru k meandrování, přirozené korytotvorné činnosti a růstu břehovch porostů, z jakého materiálu a jakým způsobem bude nový úsek vodního toku vymodelován.

Uvedená míra neurčitosti a nezájmu o parametry akce je o to podivnější, že RNDr. Holzer cituje jako jeden z hlavních podkladů BH přímo "projektovou dokumentaci", která by měla obsahovat konkrétní údaje.

Není zřejmé, ve kterém ročním období mají být jednotlivé práce prováděny. Přitom u některých činností, jako je např. kácení dřevin, pohyb vozidel mimo cesty, bagrování koryta vodního toku,... může nevhodné načasování prací způsobit značnou ekologickou újmu.

BH navrhuje vybudování migračních průchodů na třech místech stavby, neuvádí však jakým druhům živočichů tyto průchody mají sloužit, ani nijak neupřesňuje parametry průchodů. Takto neurčité doporučení je bezcenné, protože dovoluje za migrační průchod označit prakticky cokoliv, třeba objekt jiného účelu, který by beztak musel být realizován.

BH se nezabývá smyslem a nutností jednotlivých zásahů do významných krajinných prvků, neobsahuje žádnou úvahu zda, a za jakou cenu od nich lze upustit. BH neobsahuje ani žádné myšlenky o variantách stavby. Posouzení jednotlivých variant by právě mělo být smyslem BH. Přitom „technicko-ekonomické údaje“ i „srovnání možných variant zamýšleného zásahu s návrhem optimální varianty“ mají být dle § 18 vyhl. č. 395/1992 Sb. povinnými součástmi BH. Hodnocení tedy nejen že nenaplnilo účel, ale ani základní požadavky právního předpisu.

Ba co hůř, RNDr. Holzer neuvedl ani pravdivé informace o biologické rozmanitosti lokality. Po dvou návštěvách předmětného území mohu sdělit, že v BH chybí záznam o výskytu níže uvedených druhů živočichů:

• mravenci rodu Formica (ohrožený druh) - pozorováni na kmenech stromů v břehovém porostu Fryštáckého potoka
• ryby - pozorovány několikrát v celém úseku předmětného toku, přitom BH neobsahuje žádné konkrétní druhy ryb
• rosnička zelená (silně ohrožený druh) - hlas u potoka mezi sportovním areálem a Horákovým mlýnem
• lejsek šedý (ohrožený druh) - pozorován mezi sportovním areálem a Horákovým mlýnem
• rákosník zpěvný - zpívá v porostu vysoké trávy a vrb nedaleko sportovního areálu a na mokřadní louce za střelnicí
• cvrčilka říční - zpěv z vysoké trávy a porostů vrb na několika lokalitách
• bramborníček čenohlavý (ohrožený druh) - zpívá v „travnatém biotopu“
• ťuhýk obecný (ohrožený druh) - varuje v „travnatém biotopu“
• chřástal polní (silně ohrožený druh) - ozývá se za soumraku v „travnatém biotopu“
• strnad luční (kriticky ohrožený druh) - zpívá v „travnatém biotopu“
• křepelka obecná (silně ohrožený druh) - ozývá se v „travnatém biotopu“

Vypsaná pozorování jsou výskyty živočichů v jejich typickém prostředí. Lokalita uvedená jako „travnatý biotop“ je situována cca 100 metrů od cyklostezky, přibližně v úrovni altánku. Jde o velmi zajímavý mokřadní porost, s roztroušenými keři vrb, začíná na východním okraji údolí nivy a postupně přechází výše do svahu v suchý úhor. Všichni ptáci z této lokality byli slyšitelní od břehu vodního toku (cyklostezky). Lokalita je ohrožena zejména přeložkou Fryštáckého potoka a cyklostezky. Stavební ruch, který který by zde nastal má nepochybně potenciál stresovat zvířata a narušit jejich přirozený vývoj, což se u ptáků může projevit jako opuštění lokality, rozestavěného hnízda, snůšky, nebo i malých mláďat. Lze také odhadnout, že stavebním firmám se může zamlouvat „zanedbaný“ „travnatý biotop“ jako ideální místo ke zřízení skládky, parkoviště, nebo stavebního dvora.

Vzhledem k tomu, že jsem provedl pouze dvě pochůzky (2 x 2 hodiny) v období druhé dekády června a první dekády července, kdy velká část ptáků už nevyvíjí příliš ochotně hlasovou aktivitu, domnívám se, že dosud zaznamenaní ptáci nejsou zdaleka kompletním výčtem druhového bohatství lokality.

Autor BH uvádí, že: „Ptáci mohou být na lokalitě postiženi jen minimálně.“ Namítám, že pokud však mají být (v blíže neurčenou roční dobu) fyzicky zlikvidovány jejich hnízdní a potravní biotopy, kterými jsou (u většiny "běžných" druhů také) pobřežní porosty, nelze zásah nazývat "minimálním postižením", jelikož přímo a dlouhodobě znehodnocuje prostředí, na které jsou zvířata vázána a které jim dnes dovoluje přežít.

Autor BH dále uvádí: „Není zde žádné speciální hnízdiště vodních ani jiných druhů ptáků.“ To je ovšem jeho zásadní omyl, podobnou lokalitu s výskytem strnada lučního, chřástala polního, ťuhýka obecného a bramborníčka černohlavého v blízkém okolí (do 10 km) jistě jen tak nenajde.

Autor BH dále uvádí, že: „Nejsou zde však zastoupeny cennější živočichové a nedojde k poškození zájmů ochrany přírody.“ První část věty je nepravdivá, jak bylo vysvětleno výše. Další omyl RMDr. Holzera spočívá v sugesci, že zájmy ochrany přírody zahrnují pouze ochranu živočichů. Zájem ochrany přírody je ale mnohem širší, zahrnuje např. i ochranu krajinného rázu, významných krajinných prvků a přírodních procesů. A právě tyto chráněné složky a funkce životního prostředí zůstaly ve zjišťovacím řízení zcela mimo zájem investora. Jehož povinností je dle § 18 zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, „znát možné důsledky své činnosti na životní prostředí“.

Autor BH na základě neschopnosti, či neochoty najít si a uvést podstatné informace o povaze záměru a dále na základě neúplných, či nepravdivých údajů o biologické rozmanitosti území učinil chybné úsudky, které nelze použít jako spolehlivý podklad.

Žádám Krajský úřad, aby v závěru uvedených zjišťovacích řízení:

1. Nařídil provedení celého procesu EIA, včetně zpracování dokumentace, posudku a veřejného projednání celého Přivaděče.
2. Rozhodl o vyhotovení jedné dokumentace pro všechny úseky Přivaděče od napojení s R49 po napojení s I/49.
3. Uložil zpracování variantních vedení Silnice II/490, jenž se budou lišit:
   1. kapacitně tak, že půjde o modernizovaný dvoupruh (kategorie S 11,5/80, S 11,5/60), který je pro účely Přivaděče cílové dopravy dostačující
   2. časově tak, aby výstavba Přivaděče nezpůsobila přivedení tranzitní dopravy do obytného území Zlína
   3. trasováním tak, že silnice bude vedena po břehu Fryštácké přehrady, dle varianty, která je hodnocena v posouzení Přivaděče z října 2001 jako výhodnější.
4. Uložil zpracování variantních vedení Obchvatu Zálešné, jenž se budou lišit trasováním tak, že:
   1. mezi křižovatkou pod Burešovem a nemocnicí půjde silnice obchvatu severněji, ve větší vzdálenosti od obytné zástavby
   2. obchvat bude napojen na I/49 východně od Zlína za Boněckým rybníkem, dle návrhu obsaženého ve Studii proveditelnosti z roku 2005.
5. Uložil podrobné zpracování vlivů všech variant na hlukovou situaci, rozptylovou situaci, krajinný ráz a rekreační funkce území, včetně návrhů eliminačních a kompenzačních opatření.
6. Uložil vypracování nového BH pro tento záměr. Nové BH by mělo posuzovat všechny výše uvedené varianty Přivaděče, přesně popsat navrhované migrační přechody, zabývat se podrobně také výskytem ptáků a ryb. Žádám rovněž, aby nové BH prokázalo "výhodnost" případného přemístění vodního toku tím, že naprosto konkrétně specifikuje jeho řešení, které zajistí dostatečně široký prostor pro meandrování, spontánní korytotvornou činnost a bohatý břehový porost.
7. Návrh 3a) by neměl vyžadovat přeložku horního a středního úseku Fryštáckého potoka, případné rozšíření silnice žádám zajistit jejím posunem k západu, požaduji také redukci nejdelšího úseku přeložky koryta při horním konci sportovního areálu Vršava, jelikož v tom úseku je vodní tok doprovázen hodnotným břehovým porostem. Posun rekonstruované silnice západním směrem sice může přímo kolidovat s lesem, avšak zachování vodního toku a údolní nivy, jako „vzácnějších“ krajinných prvků by mělo být prioritou.

S pozdravem Miroslav Mach
Člen Rady mluvčích Unie pro řeku Moravu