Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu, Cejl 48/50, 602 00 Brno
tel./fax 545 210 393, dz.brno@ecn.cz, www.detizeme.cz, IČ 67010041
Krajský úřad Zlínského kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
třída Tomáše Bati 21
761 90 Zlín
podatelna@kr-zlinsky.cz
E-mail s úředně ověřeným elektronickým podpisem
Dne 30. 06. 2007
Věc: Vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. k výstavbě záměru „Silnice II/490: Zlín, propojení I/49 – R49, 2. úsek“ a „Obchvat Zálešná“ (dále oba záměry jen jako Přivaděč) v rámci zjišťovacího řízení
Na internetové stránce www.cenia.cz/eia byly Krajským úřadem Zlínského kraje, odborem ŽP a zemědělství 12. 6. 2007 zveřejněna dvě oznámení o zahájení zjišťovacího řízení pro níže uvedené dvě stavby dle § 7 zákona č. 100/2001 Sb.:
- Silnice II/490: Zlín, propojení I/49 – R49, 2. úsek
http://eia.cenia.cz/eia/Intention.php?params=YToxOntzOjI6ImlkIjtzOjY6IlpMSzI4MiI7fQ%3D%3D - Obchvat Zálešná
http://eia.cenia.cz/eia/Intention.php?params=YToxOntzOjI6ImlkIjtzOjY6IlpMSzI4MyI7fQ%3D%3D
Občanské sdružení Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu (dále jen Děti Země) posílá tímto v zákonné lhůtě do 20 dní od zveřejnění obou oznámení o zahájení zjišťovacích řízení níže uvedené vyjádření dle § 6 odst. 4 cit. zákona.
Obě oznámení zpracoval Bc., RNDr. Jaroslav Bosák z Olomouce (bohužel s jeho poněkud formalistickým přístupem a ne příliš odbornou kvalitou se Děti Země seznámily při přípravě záměrů souvisejících s výstavbou Železničního uzlu Brno: http://eia.cenia.cz/eia/Intention.php?params=YToxOntzOjI6ImlkIjtzOjY6Ik9WNzAzOCI7fQ%3D%3D), jehož číslo autorizace 36817/ENV/06 platí do 31. 12. 2011 a který se specializuje na vodní hospodářství, dobývaní nerostů, klasická energetika, průmysl stavebních hmot, dopravní zařízení, odpadové hospodářství atd. Více o jeho odborné činnosti: http://eia.cenia.cz/eia/Person1.php?params=YToxOntzOjI6ImlkIjtzOjEyOiIzNjgxNy9FTlYvMDYiO30%3D
1. Úvod
Je jistě dobré připomenout, že § 7 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. uvádí (cit.): „Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“), a to se zřetelem na a) povahu konkrétního záměru nebi druhu záměru, b) faktory životního prostředí uvedené v § 2, které mohou být provedením záměru ovlivněny, c) současný stav poznatků a metody posuzování.“
Kromě toho § 7 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb. uvádí (cit.): „V závěru podle odstavce 3 může příslušný úřad navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení prokazatelně účelné a z technických hledisek možné.“
Dle § 1 odst. 3 cit. zákona je účelem posuzování vlivů na životní prostředí „získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti. Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle zvláštních právních předpisů“.
V § 2 cit. zákona se uvádí (cit.): „Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti.“
V § 5 odst. 2 cit. zákona se uvádí (cit.): „Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době oznámení záměru...“
Je tedy mj. zřejmé, že ke zhodnocení vlivů záměru na životní prostředí je jednak nutné zjistit výchozí stav a jednak posoudit různé vlivy na přírodu, krajinu a složky životního prostředí a zdraví obyvatel, aby bylo dosaženo účelu zákona, tj. získat objektivní odborný podklad pro další navazující proces rozhodování, resp. (správní) řízení.
V § 23 odst. 12 zákona č. 100/2001 Sb. se uvádí (cit.): „Na řízení podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak.“
V § 177 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) se uvádí (cit.): „Základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v § 2 až 8 se použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje.“ Citovaná ustanovení se mj. tykají těchto činností správních orgánů, které lze samozřejmě vztáhnout i na proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí:
- § 2 odst. 1 správního řádu: „správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy“
- § 2 odst. 4 správního řádu: „správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem“
- § 3 správního řádu: „správní orgán postupuje tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti“
- § 4 odst. 4 správního řádu: „správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy“
Z výše uvedeného je mj. zřejmé, že KÚ jako správní orgán by měl v každém kroku procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (dále také jen proces EIA) postupovat v souladu se zákony, měl by chránit veřejné zájmy (ochrana životního prostředí, přírody a krajiny a zdraví občanů je jistě veřejným zájmem) a měl by zjišťovat skutečný stav věci (jak také předpokládá § 5 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb.).
Sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 124/2004 Sb. m. s. vstoupila v České republice v platnost dne 4. 10. 2004 „Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí“ (dále jen Aarhuská úmluva). Od té doby je tak součástí českého právního řádu.
Podle Aarhuské úmluvy mají smluvní strany povinnost zajistit, aby osoby z řad dotčené veřejnosti mohly dosáhnout toho, že soud nebo jiný nezávislý a nestranný orgán zřízený zákonem přezkoumá po stránce hmotné i procesní zákonnost jakýchkoliv rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti podle čl. 6 této úmluvy, a to v „plné jurisdikci“ tedy také o stránce hmotné i procesní. Článek 6 Aarhuské úmluvy obsahuje závazky stran této úmluvy, týkající se zajištění „účasti veřejnosti na rozhodování o specifických činnostech“, a to ve vztahu k činnostem, uvedeným v příloze I této úmluvy. Tyto závazky jsou v právním řádu naplněny mimo jiné prostřednictvím procesu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí postupem podle zákona č. 100/2001 Sb. (tzv. proces EIA).
Z výše uvedeného je mj. zřejmé, že i stanoviska EIA vydávaná dle zákona č. 100/2001 Sb., ačkoliv nejsou správními rozhodnutími, ale jen „pouhými“ akty výkonu státní správy, podléhají soudnímu přezkumu, pokud kterýkoliv účastník bude přesvědčen, že bylo vydáno v rozporu se zákonem.
2. Základní požadavky Dětí Země
Požadavek Dětí Země č. 1: Zpracovatel dokumentace by měl oba záměry v zájmu ekonomie procesu EIA a snížení zatížení potenciálních účastníků procesu EIA (tzn. z důvodu hospodárnosti) spojit dohromady jako jeden záměr od napojení s R49 po s I/49 pod názvem „Dálniční zlínský přivaděč k R49“ (dále jen Přivaděč), takže na jednu dokumentaci by se pak vypracoval jeden posudek a proběhlo by jedno veřejné projednání.
Požadavek Dětí Země č. 2: Zpracovatel dokumentace by měl při zpracování (spojené) dokumentace posoudit další varianty „spojeného záměru“ Přivaděče s těmito rozdíly:
I. Vedení úseku Přivaděče pro silnici II/490
- kapacitně kromě předloženého záměru ŘSD ČR by se posoudila i varianta s modernizovaným 2pruhem (kategorie S11,5/80, S11,5/60) – důvod: z dopravního hlediska by mohl 2pruh pro cílovou dopravu stačit
- umístěním by varianta vedla po břehu Fryštácké přehrady podle varianty, která je hodnocena v posouzení Přivaděče z října 2001 jako výhodnější
II. Vedení úseku Obchvatu Zálešné
- variantní řešení by mezi křižovatkou pod Buršovem a nemocnicí šlo severněji, tj. ve větší vzdálenosti od obytné zástavby
- variantní řešení by bylo napojena na I/49 východně od Zlína za Boněckým rybníkem podle návrhu obsaženého ve Studii proveditelnosti z roku 2005
Požadavek Dětí Země č. 3: Zpracovatel dokumentace by měl nechat zpracovat podrobnou rozptylovou a hlukovou studii pro předložený záměr a pro navržené varianty. Měl by v dokumentaci také přesně identifikovat místa (oblasti) na variantách a v jejich okolí s nízkými rozptylovými podmínkami, kde automobilový provoz může způsobit místní (lokální) nadlimitní zvýšení koncentrací škodlivých látek a negativně tak ovlivnit zdraví obyvatel. Měl ale také posoudit celkovou pohodu bydlení v blízkosti dotčených sídel.
Požadavek Dětí Země č. 4: Zpracovatel dokumentace by měl provést podrobný přírodovědný průzkum a zpracovat biologické hodnocení dle § 67 a násl. zákona č. 114/1992 Sb. pro předložené varianty, příp. včetně souvisejících DALŠÍCH dopravních staveb. Přírodovědný průzkum by měl probíhat minimálně 1 rok, a to v období jaro, léto, podzim, zima a jaro, a měl by zahrnovat i skutečně podrobné vyhledání migrační tras živočichů, včetně obojživelníků. Předložené biologické hodnocení se navíc nezdá být kvalitně zpracované, neboť lze očekávat, že záměr se přímo či nepřímo dotkne biotopů řady chráněných živočichů, které jsou např. vázaní na vodu Fryštáckého potoka a kolem něho jako jsou obojživelníci, nebo ptáků jako je chřástal, bramborníček atd., jejichž hlasy jsou zde slyšet. Je tedy nutné ho udělat znovu a podrobně, a to nejen pro předložený záměr, ale i pro navrhované varianty. Děti Země doporučují i jinou osobu a ne RNDr. M. Holzera.
Požadavek Dětí Země č. 5: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci provést posouzení, zda zkoumané varianty jsou v souladu s „Metodickou příručkou k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy“ (AOPAK ČR, 2001).
Požadavek Dětí Země č. 6: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci provést posouzení, zda jsou zkoumané varianty v souladu s „Metodikou křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů“ (AOPAK ČR, 1995).
Požadavek Dětí Země č. 7: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci pro zkoumané varianty provést hodnocení fragmentace krajiny dopravou dle metodické příručky AOPAK ČR z roku 2005.
Požadavek Dětí Země č. 8: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci provést detailnější vyhodnocení vlivů zkoumaných variant (v porovnání s nulovou variantou) na krajinný ráz podle některé z respektovaných metodik (od Ing. arch. Ivana Vorla, Ing. Igora Míchala či dle metodiky Romana Bukáčka a Petra Matějky ze Správy CHKO ČR), ačkoliv nejsou oficiálně schválené či MŽP jednoznačně doporučované (v oznámení se již o negativním vlivu předložené varianty na krajinný ráz píše). Měl by příp. navrhnout i účinná eliminační a kompenzační opatření.
Požadavek Dětí Země č. 9: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci vyhodnotit, do jaké míry budou obyvatelé obcí negativně dotčeni staveništní dopravou (hluk, emise, prašnost) při výstavbě zkoumaných variant, např. včetně toho, kde budou objízdné trasy, kde zařízení staveniště.
Požadavek Dětí Země č. 10: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci podrobně u zkoumaných variant navrhnout eliminační a kompenzační opatření za likvidovanou zeleň, vč. prvků ÚSES, a za zásah do VKP.
Požadavek Dětí Země č. 11: Zpracovatel dokumentace by měl do dokumentace v součinnosti s ŘSD ČR nechat vložit výpočty ekonomické efektivnosti zkoumaných variant pro rok 2030 (vůči roku 2005) pomocí programu HDM-4, aby bylo zjištěno, která z nich je ekonomicky efektivní a zbytečně by se nepromarnily veřejné finance (diskontní sazba = 7 %). Součástí výpočtu pro varianty by měly být i testy citlivosti.
Požadavek Dětí Země č. 12: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci provést posouzení zkoumaných variant na rekreačního potenciál (nyní a pro rok 2030) dotčeného území se stávající „měkkou“ turistiku šetrnou vůči přírodě a krajině, a odůvodnit, která by byla pro přírodu a krajinu přijatelnější.
Požadavek Dětí Země č. 13: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci provést posouzení vlivů na potenciální či stávající sesuvy a navrhnout protiopatření.
Požadavek Dětí Země č. 14: Zpracovatel dokumentace by měl v dokumentaci provést posouzení vlivů všech variant na obyvatele Zlína a z okolních obcí z hlediska vytvoření psychologické bariéry pro rekreační, klidový či ekonomický rozvoj dotčeného území vhodnou metodikou (sociologický průzkum).
3. Shrnující závěr
1.) Děti Země požadují předmětné oba záměry spojit v jeden jako Přivaděč a vypracovat pro něho podrobnou dokumentaci ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., která zejména z výše uvedených (požadovaných) hledisek porovná navrhované varianty.
2.) Vypracovaná dokumentace (se spojenými oběma dílčími záměry) bude obsahovat splnění výše uvedených požadavků, resp. doplnění o požadované podklady, které pomocí vybrané odborné metody budou sloužit k objektivizaci porovnání přínosů a záporů a příp. i rizik navrhovaných variant. Cílem bude zjistit skutečnou výhodnost všech variant na základě hlavních dopravních a ekologických parametrů (příp. ekonomických či socioekonomických).
RNDr. Miroslav Patrik
vedoucí klubu