Trápí nás zanedbanost dopravní sítě a chybějící dálnice
říká náměstek hejtmana ing. Jaroslav Drozd, vyňato z rozhovoru zveřejněného na webu, rozhovor vyšel také v časopisu Zvuk Zlínského krake, jaro 2004.
...........
Troufnul byste si odhadnout, do jaké míry zatíží dopravní stavby, které Zlínský kraj hodlá realizovat, životní prostředí a změní ráz zdejší krajiny?
Stavaři si čím dál tím víc uvědomují, že životní prostředí, které nás obklopuje, je nutné vnímat a respektovat. Je snaha projektovat dopravní stavby tak, aby do prostředí urbanisticky co nejlépe zapadly, možná se i staly moderními krajinotvornými prvky a současně aby představovaly co nejmenší zátěž pro stávající faunu a flóru. Je úlohou ekologických organizací a příslušných úřadů, které zpracovávají potřebné studie vlivu na životní prostředí, aby doporučily nejvhodnější trasy, jimiž by doprava měla vést.
Nastala někdy situace, že právě ochrana přírody byla důvodem pozastavení určitého stavebního záměru?
Už v osmdesátých letech sešlo z původního trasování dálnice D1, která měla pokračovat západovýchodním směrem v linii dnešní komunikace I/50, kudy vede mezinárodní silniční spojení E 50, tedy v ose z Paříže na Ukrajinu. Bylo rozhodnuto, že rychlostní komunikace nesmí vést územím Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Proto se v těchto místech dnes pouze modernizuje a rozšiřuje stávající silnice, která by měla zrychlit průjezd a zvýšit jeho bezpečnost, ovšem o dálnici ani o rychlostní komunikaci zde nemůže být řeč.
Takže byste se nebál toho, že moderní dopravní infrastruktura zanedlouho zcela změní charakter krajiny Zlínského kraje?
Tvrdit, že ne, by nebylo fér. Dopravní stavby vždy znamenají radikální zásah do krajiny, ovšem přírodu tvoří nejen rostlinstvo, živočichové, ale také člověk, který si klade určité civilizační nároky. Jde o to co nejvyváženěji a nejcitlivěji skloubit potřeby všech tvorů, kteří planetu obývají. Velmi významně – v souvislosti s přístupovými rozhovory vůči Evropské unii – začíná působit Natura 2000, která byla zákonem stanovena i v České republice a přísně stanovuje podmínky při projednávání jednotlivých staveb nejen v dopravě silniční, ale také při budování železničních koridorů nebo při splavňování řek. Striktně určuje parametry, jak a kde budou vyhlášeny ptačí oblasti či zóny pro ochranu živočichů.
Které dopravní záměry se vám jeví jako nejkontroverznější z hlediska ochrany přírody?
Problém vyvstává například u rychlostní komunikace R55, byť se týká spíše už území Jihomoravského kraje v oblasti Rohatce a Bzence, kde se rozprostírají terény vátých písků. Natura 2000 tuto lokalitu bedlivě střeží, jelikož se zde vyskytuje lelek a skřivan. Pokud jde bezprostředně o území Zlínského kraje, velký zásah představuje komunikace R49 v blízkosti Pozděchova, kde se bude hloubit zhruba sedmikilometrový tunel. To s sebou přinese velký stavební ruch a tudíž značný šok pro stávající přírodu. Momentálně se diskutuje o tom, jak od Fryštácké přehrady vést silniční přivaděč do Zlína mimo vodní nádrže a zástavbu Kostelce.
Přejděme nyní ke konkrétním stavbám. Podle Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice leží ve Zlínském kraji křižovatka osy tranzitních směrů Moravy v linii východ západ a sever – jih. Pokud jde o dálnici D1, jak se nyní, na jaře 2004, Zlínskému kraji daří napojení regionu na dálniční síť?
Dálnice D1 v úseku Vyškov – Mořice plynule pokračuje a její zprůjezdnění je plánováno v roce 2005. Letos by měla být podle harmonogramu zahájena stavba na úseku Kroměříž, západ – Kroměříž, východ s tím, že v dalších letech budou postupně pokračovat stavby Mořice – Kojetín – Kroměříž, západ a Kroměříž, východ - Říkovice. Cílem je dokončit v těchto úsecích výstavbu dálnice D1 a od Hulína vést rychlostní komunikaci R49. Dálnice D 1 v úseku z Vyškova do Mořic bude prodloužena až do Vrchoslavic, aby již v říjnu roku 2005 bylo možné právě tudy jezdit po novém osmnáctikilometrovém úseku. Celá trasa až do Hulína by měla být dokončena do roku 2010.
A pokud jde o rychlostní komunikaci R49, která by měla propojit Zlínský kraj v linii západ – východ?
Tato čtyřproudová komunikace bude vedená v trase od Hulína k Fryštáku a perspektivně okolo Slušovic, Vizovic až na hraniční přechod Střelná. Odtud se připravuje napojení na slovenskou dálniční síť, což představuje velmi významný záměr z hlediska předpokládaných obchodních vztahů směrem na východ. Cílem je dokončit celý úsek, dlouhý asi 65 kmž po státní hranici do roku 2015. Momentálně probíhají jednání expertních skupin, které připravují mezivládní dohodu. Ta by měla urychlit dopravní propojení mezi Českou a Slovenskou republikou v prostoru střední Moravy a Pováží.
Zlínský kraj se v poslední době o prosazení tohoto záměru velmi intenzivně snaží. Proč?
Současná intenzita dopravy na hraničním přechodu Střelná činí 1256 automobilů denně. Vybudováním tranzitního propojení rychlostních komunikací R49 na české straně a připravované R6 na straně slovenské se zvýší kapacita propojení regionu Střední Moravy a Pováží na 25 až 33 tisíc vozidel za 24 hodin. Západovýchodní směrování obou komunikací umožní v nejkratší trase tranzit na trase D1 v České republice a D1 ve Slovenské republice v ose Norimberk, Plzeň, Praha, Brno, Žilina, Košice, Užhorod a propojí v této linii rozvojových podnikatelských aktivit nosnou síť krétsko – helsinských koridorů. Tato komunikace po dokončení zajistí kapacitní dopravní vazby východním směrem v oblasti střední Moravy a tím současně zabezpečí strategické propojení zlínské průmyslové aglomerace se západní částí republiky. Celá trasa R 49, zahrnující mimo jiné i tunel u Pozděchova, přesáhne hodnotu dvaceti miliard korun a snažíme se využít i možnost financování z evropských fondů.
Vedle tohoto horizontálního východozápadního propojení lze z mapy budoucího dopravního systému Zlínského kraje vyčíst také výrazný vertikální spoj – silnici R55…
Tato komunikace je páteří severojižního propojení kraje a představuje součást větve „B“ multimodálního transevropského koridoru č. VI. Budování tohoto moderního dopravního systému se opírá o historicky významnou dopravní osu ve směru sever – jih, v minulosti nazývanou jako jantarová stezka. Realizace rychlostní komunikace R 55 již byla zahájena dvěma stavbami na obchvatu Otrokovic. Povede od Hulína, okolo Otrokovic, Napajedel, Uherského Hradiště, přes Bzenec, Hodonín až po Břeclav. Postupná realizace se s ohledem na složitost přípravy a finanční možnosti plánuje po roce 2010. Tato spojnice je podmínkou silničního propojení se třemi rakouskými zeměmi: Dolním Rakouskem, Vídní a Burgenlandem, které mají – stejně jako my – eminentní zájem na zlepšení dopravní dostupnosti.
Lze očekávat, že vstupem České republiky do Evropské unie se výrazně urychlí modernizace dopravního systému Zlínského kraje díky přílivu evropských peněz?
Vstup země do Evropské unie určitě umožní novou dynamiku v realizaci připravovaných projektů. Počítáme například s možností spolufinancování dvou staveb na dálnici D1, v úseku Mořice – Kojetín a Kojetín – Kroměříž západ, kde se nabízí možnost čerpat zdroje ve výši téměř 115 milionů eur z takzvaných kohezních fondů. To by jistě výstavbu dálnice podstatně urychlilo. Předpokládáme, že asi 330 milionů korun bychom mohli dále získat na opravy krajských silnic druhé a třetí třídy i na rekonstrukce havarijních mostů ze Společného regionálního operačního programu. Očekáváme, že po roce 2006 se bude objem finančních prostředků ještě zvyšovat. I Evropská unie považuje rozvoj dopravní infrsatruktury v přistupujících zemích za prioritní a my musíme umět této podpory co nejlépe využít.
Helena Mráčková